Domči králíci

Králíčka mít puštěného na volno doporučujeme až po nějaké době po přinesení králíčka domů. Je potřeba ho ze začátku vychovávat, aby neomylně věděl, kam se vykonává potřeba a neznečistil vám byt. Další důležitou složkou výchovy je dávání najevo, která králíčkova činnost se vám nelíbí - například skákání po pohovce/posteli, bobkování a čurání na koberec, kousání závěsů a záclon, okusování kytek a překusování kabelů. Pokud je králíček nevychovaný a necháváte ho vyrůstat jako dříví v lese, snadno se může stát, že vám velmi poškodí byt a vy budete akorát tak zklamaní a nešťastní, soužití s králíčkem přestane být radostí.
Když máte pocit, že je králíček dostatečně vychovaný a nejlépe po pubertě, přichází do úvahy ta lepší možnost - mít králíčka volně puštěného doma. Není již potřeba klec na zavření králíčka, ale vše z klece potřeba je. Každý králíček potřebuje "svůj" kout. Bude potřebovat svůj kobereček na odpočinek, svoji mističku na vodu a směsku s granulema, misku nebo krabici na seno a na ní připevněnou minerální kostku. Hlavní je záchůdek, osvědčilo se dávat ho nejlépe do tmavších rohů - králíčci mají rádi soukromí ;-)